Tak je to tady. Třetí štěňátka. Začalo to všechno už v srpnu. Kde se vzal, tu se vzal, byl u mne můj drahý manžílek Basty. Páníčci se dohodli, že u mne mohl zůstat celý týden. No, rozumné řešení, myslím. Stejně by by Basty ke mně utíkal. Byl to divoký týden. Hlídal mne jak princeznu a nejednou za velkého řevu zahnal nějakého zbloudilého čuchala, který na mne přes plot vrtěl ocasem. Po týdnu se sbalil a odešel. To je mu podobné. Ale, všechna čest, přišel se na mne i občas podívat a taky pozlobit páníčka, kterému většinou svým příchodem způsobil nějakou škodu.

Pak byl konec léta a začátek podzimu. A já už tušila, že se se mnou zase něco děje. Měla jsem stále hlad, hrabala díry, nevím proč. Utíkala v lese i na louce za neznámými cíli, nevím proč. A pak už jsem se jen tak kutálela a byla opatrná na bříško. Páníček připravil krásné ležení, ale stejně bych raději byla ve své díře. Moc se proto zlobil… A pak byla středa, a čtvrtek a já už věděla že je čas. Ještě mne přijel zkontrolovat pan doktor, nějak jsem kašlala a něco mi spadlo do oka, ale vše napraveno a v pátek ve 4 hod. ráno jsem porodila první štěňátko. Páníček zrovna odjížděl služebně na Slovensko, si taky uměl vybrat čas. Ale samotnou mne nenechal. Byla se mnou celý den hodná příbuzná Maruška. Moc mi pomohla. A večer už jsme se všichni shledali. Já měla u cecíků 7 malinkých. Řvali jak na lesy a div mi cecíky neutrhali. Maruška jim ještě raději dávala sama další mlíčko ze stříkačky. Ale pak už si to sedlo a zvládala jsem to sama.

No a dnes je to zrovna týden. Prckové rostou jako z vody. Nejtěžší už má 708 gramů. Tak ještě tak 3 - 4 dny, počítám, a otevřou oči. To mi zase začnou starosti trochu jiné. Zatím chodím 5× denně ven se proběhnout na svou louku, jen na chvilku, to dá rozum. Musím se zase rychle vrátit k těm svým.

A taky přidávám pár fotek. Jsem to já, můj Basty, a taky moje malinkatý. Jo, a taky moje louka ! Jak budou malý růst, určitě nějaké fotky přidáme.

3/11/23 Tak, dneska je pátek a je to akorát 2 týdny ode dne, kdy jsem na svět přivedla ty malé. Těch 14 dní, to byl šrumec. Malí mají pořád hlad a já taky. Alespoň když spí mne nechají být a mohu se protáhnout a proběhnout. Prckové už nejsou prckové ale pořádně vyrostli. Nejvíce Zelená, tak jí říká páníček, asi proto, že jí drápek namaloval zeleně, aby jí poznal. To já nemusím koukat na drápek, mám nos, ne ? A poznala bych jí mezi stovkou jiných hned… No a Zelená už má za těch pár dnů přes kilo. Kdo kdy viděl takovou čubičku, je jak slon. Ale i ostatní se drží. No dneska jsme měli také první návštěvu. Přijela se podívat rodinka od Sedlčan. Moc milí lidé a a mají hezkou usměvavou holčičku. Mají chuť si vzít jednu mou čubičku. Jsem ráda když jdou moje děti k dobrým lidem. A ta malá holčička s mou čubičkou budou určitě velké kámošky. Taky už zase občas vyjedu s páníčkem na malé výlety. To mi moc chybělo. Ale fakt jen malé výlety, to dá rozum. Do Vožice do krámu, do Miličína a tak, dál ne. Tak se zatím mějte a přidávám pár fotek. Zdraví vás Roxy.

Pátek 8/12/23 Strašně to utíká. Prckové už nejsou prckové, ale malí medvědi. Ještě je občas nakojím, jen utrpení… Mají zoubky jak jehličky a asi mi brzy utrhnou cecíky.. Paníček je cpe naštěstí dost, takový dobrý bašty samý. Mám to samé co oni, tak si nestěžuju. Co jsem slyšela, tak už příští týden si pro všechny přijdou noví páni a paničky. Viděla jsem je. Jsou od pohledu hodní a věřím, že se u nich budou mít moje dětičky dobře. Tedy ještě vlastně Shirin zůstala. Tam to bylo nějaké zamotané. Ta svého pána ještě hledá. Celou dobu bylo krásně. Sice zima, ano, jenže spousta sněhu. To pak řádili všichni venku celý den. Až jsem měla strach, aby si něco nedělali. Oni jsou to motovidla. Kačka si třeba zasekla čumák do ucha od hrnce. Řev jak když jí vraždí. Páníček jí pomohl a byl klid. Pak se zase Bella na procházce někam zatoulala. Normálně řve, když je 2 metry od pelíšku a teď si sama vykračuje po louce na druhou stranu, než jdeme celá parta. Pak Shirin objevila cirkulárku. To bylo něco. Parta hned za ní a ustlali si v pilinách. Rozkousali kabel, piliny rozházeli okolo.. A jak se perou. Určitě by se roztřepal i vlčák od sousedů, kdyby na něj štěkli. Jsou však slušní, občas jim vyčiním, vytáhám za nohu nebo ucho a dají pokoj. Tak já budu končit. Dám vědět, až budeme s páníčkem sami a budeme mít jistotu, že jsou všechny dětičky ve svých nových domovech. Ještě přihodím do galerie pár fotek.

Zdravíme R&JA

12/12/23 Jsem vycucaná jak americká žvýkačka. 3 prckové někam odjeli. Plzeň, Brno, Prostějov. Jo, páníčci OK. Věřím, že se postarají. Ale co s tím hejnem doma ? Pro Kačku, jednou z těch čtyř, přijedou snad ve čtvrtek. A ty ostatní ? V pondělí jedeme s pánem do Brna, to je prý na Moravě, tak to už budou asi všichni maličtí u svých nových rodin. My pak jedeme ve středu do Prahy za jednou Marcelkou. Jí musím vidět. Páníček o ní furt mele jako by byla ze zlata, nebo co…